Ve svém svědectví Paval popisuje, jak po několika dnech v mrazivé vězeňské cele s otevřeným oknem pochopil, že to nepřežije a naději má jedině v Bohu. Vězení se bál, ale poznal, že Bůh formuje jeho charakter a že zlé obrací v dobré.
Jak by se měla projevovat církev, kde přebývá živý Bůh? Co pro to jako církev můžeme udělat?
Víra není jen pocit. Věřit znamená spolehnout se na to, co Bůh říká, a jednat podle toho. Jak víra vzniká a jak roste a jak ji můžeme prakticky používat? Co znamená „jednat rozumně podle darované míry víry“? Co je účelem víry?
Bohoslužba není jen nedělní shromáždění, ale životní styl, který žijeme každý den. Součástí tohoto života jsou i oběti, ke kterým nás Bůh vede – přesto v knize Izajáš čteme překvapivá slova o tom, že některé z nich odmítá. Na čem tedy Bohu skutečně záleží nejvíc?
Překvapivě, podle Ř 12,1, je bohoslužba vnitřní krok, který určuje průběh našeho života. Některé praktické oblasti, kterých se dotýká, zmiňuje Jakub: mluvení, soucit, neposkvrněnost zlými vlivy. V kázání jsou Jakubovy podněty aktualizovány na dnešní situaci sboru.
